Zápisky

Stěhování, aneb když není na výběr

28. listopadu 2014 v 15:06 | Shyil
Už je to jisté. Všechny problémy posledních tří let tento týden vyvrcholily a padlo definitivní rozhodnutí - tady bydlet nebudu.

V dnešní době všichni obrací každou korunu desetkrát a pečlivě váží, co si mohou a nemohou dovolit. Chyba se stává ve chvíli, kdy peníze nemáte a i tak máte potřebu ,pomáhat´druhým. V ještě horším případě lidem, které téměř neznáte. Mé matce stačila dvě setkání a bylo to - peníze pryč, notebook pryč, navigace pryč a nový dluhy na krku.

Nehodlám tu vypisovat, co vše se za tu dobu stalo, každopádně jsme se díky mé matce dostaly do slepé uličky. Konkrétněji ona žije v přesvědčení, že vše, co momentálně koná, je správně. A naše problémy jsou stále větší a větší. Pobíráme minimální dávky, které stejně padnou na mámina chybná přesvědčení a lednička je stále prázdná.

,,Uděláš si živnost". Prosím?

Zpětně si říkám, co za iracionální nápad to je. V jakém mozkovém zákoutí se asi mohl zrodit, hm. Existuje něco jako prdelní část?

At tak či tak, při odmítnutí jsem se dozvěděla, že můžu za to, když nebudeme mít na jídlo. Na jízdné. Na hezčí věci. Vlastně, celkově se nebudeme mít dobře jen kvůli mně a tomu, že nechci spadnout do dluhů kvůli chybám jiných.

Vlastně jsem vyvrhel. Mámě se přeci nemá odporovat. Nu což, mami. Jak sis mě vychovala, takovou mě máš. Jen doufám, že se stihneš z těch hoven vyhrabat dřív, než Míša vyroste. Pokud ne, tak doufám, že mě bude následovat a uteče tak, jako od té tyranie utíkám já.
 
 

Reklama